Skoro Vis

Vcerejsi vecer se protahl. Po klidne veceri se najednou u nas na lodi zacali schazet lidi. Protoze jsme lod pohostinna, zacal jsem delat barmana a, pravda, zpocatku jsem se mel co ohanet. Po chvili se slezli v nasem salonu kapitani, zacali se tvarit dulezite a vyhazovat plebs. Stahli jsme se do kokpitu a zalozili protispinakrove odbory. Nicmene ti mladi dnes nic nevydrzi, ve dve hodiny uz jsme tam s Mirou davno byli sami
K doplneni infomaci vcerejska jeste stav Jadranskeho poharu: 0-3
Rano se tim padem nechtelo moc vstavat a o pul devate jsem vylezl jako prvni Po chvilce se vykulili i ostatni a nastalo poomale rano. Nakup ve mestecku, pekarna (visnovy strudl, vauu), kapucinko v kavarne. Frnk frnk a zelvy byly pryc... Jeste myti a uklid kokpitu, cerpani vody... V jedenact hodin jsme vyrazeli jako posledni. Behem vyjezdu se kapitani rozholi, ze vyuziji trochu priznivych podminek (prvni lode hlasily vitr) a pojedeme na Vis. Mozna k tomu prispelo i moje drobne brblani lastovolastovolastovo... (Lastovo je jeden z nejodlehlejsich ostrovu s vyhlasenou Modrou jeskyni - hned vedle Vise) A opravdu foukalo kolem 10 uzlu, bohuzel presne od Vise. Melo to dva efekty. Predevsim v protivetru nelze pouzivat spinakr.. No a potom, ze nepojedeme primo, ale budeme krizovat (moderni jachty dokazou jet az v uhlu 30 stupnu od protivetru). Kdyz foukalo, byla to parada. Jachta se nakloni a kormidlem se drzi optimalni smer proti vetru, ale aby to jelo. A kdyz uz to jede 6 uzlu, tak uz je s tim kormidlem dost prace. Ale je to krasne. Jenze kdyz se vytrimuji plachty, tak uz vlastne krome kormidla neni, co delat. Ja uz, za poznamek ostatnich, zacinam lehce panikarit a ucit se na patecni zkousky. A Dobra s Vladou mne (podezrivam je, ze s gustem) prubezne zkouseji. Nejvetsim problemem jsou nocni svetla. Jachta nebo obycejna motorova lod, to je jednoduche. I minoolovka se pozna dobre. Ale takovy lodni bagr, to je uz opravdovy vanocni stromecek... Zakladni poucka sice pravi, cim vetsi svetelna diskoteka na vode, tim dal od toho, ale jako odpoved u zkousky to asi neni ono.
Zatimco funkce kormidelnika se prubezne meni a kapitan je jasny, tak treti nejdulezitejsi funkci dobrovle zabral Vlada. Ano, je to kuchar. Vlada uz pred vyjezdem sestavil jidelnicek, nakoupil na nej a nyni jej zcela pravidelne uvadi v realitu. Velmi dobrou realitu. Dnes jsme nepriklad meli k veceri chili con carne. Trosku mne dostalo - mocne jsem si pridal zapomenuvsi na vyznamnou fazolovou slozku. Ted si pripadam... jak spinakr. Vlada ma zrejme uz slusnou praxi v lodnim vareni, takze ho nerozhodi ani velke naklony, ve kterych jsme dnes jezdili. Taky ma v zasobe spoustu kuchynskych triku - pro dnesni chilli napriklad potrboval hovezi ve vlastni stave zbavit chuti vlastni stavy... V jachetni kuchyni je oproti bydliku jedna vychytavka: teleso sporaku a trouby je v zavesu, ktery do jiste miry eliminuje houpani a naklony. Ale jen do jiste miry, manipulace se 4l horke vody se spagetami neni zcela trivialni.
Sotva jsme dojedli sedminasobnou poledni gulasovku, tak prestalo foukat, a po chvil jsme zcela vykrachli - to je vyraz pro bezvetri. Na motor jsme dojeli Srnovu lod, ktera vykrachla asi mili pred nami a dali koupacku. Tou dobou uz to s Visem zacalo byt naklonene. Vyjeli jsme znova na motor, po chvilce zacalo zase foukat a my si zase uzili chvilku jachtingu. Az mne od kormidla bolely ruce. Sotva jsme dojedli zminene chili, tak jsme dnes vykrachli podruhe a definitivne. Dal uz to slo jen na motor. Po radiove porade kapitanu se rozhodlo o nocni preplavbe do Primostenu (nocni plavba je take tradicni soucasti teto akce - daleko vice se pracuje s mapou, dojde i na poznavani majaku a lodi), s tim, ze my uz do Vise nebudeme zajizdet. Jednu mili pred pobrezim jsme otocili, rozdelili nocni sluzby (je nas 5, coz je neprakticky pocet - slouzime ve 2, na Dobru to tak vyjde 2x).
Ujeto 35 nmi, od Vise ted do pulnoci dalsich 10 nmi.
Narocny den, ani nedoslo na Jadransky pohar.