Ráno už bylo zase hezky. Bóra jak rychle v noci přišla, tak i odešla, takže hlídkování skončilo ve čtyři. Ale počasí se změnilo. Bylo sice hezky, ale už ne takové vedro a hlavně větrno, a to jsme se skrývali v chráněné zátoce. Německá jachta, která nás v noci tak vyděsila na gumáku, stála na svém místě na bójce, asi měla jen delší úvaz a tudíž naše obavy byly naštěstí liché. Už včera nám místní hospodský poradil, abychom dnes jeli Pašmanským kanálem, tedy průlivem mezi S pobřežím o. Pašman a pevninou. Průjezd podél J pobřeží byl podle něj v tomto počasí nebezpečný.
Vypluli jsme tedy nejprve JV směrem, abychom mohli obeplout jižní cíp o. Pašman a obrátit na SZ do Pašmanského kanálu. Na volném moři okamžitě začal jachting. Vítr v nárazech 25-30 a nám to v pěkném náklonu jelo místy i 9 knt. To už byl zase za kormidlem pochopitelně jen Dobra. Já jsem si zalezl dolů a pod vlivem sílící nervozity ze zítřejší zkoušky jsem se rozhodl věnovat studiu, zejména nočních světel. Vítr si z nás dělal legraci, během dne jsme několikrát vykrachli, několikrát jeli, projeli kolem Biogradu, nedostali se k mostu mezi ovy Pašman a Ugljan. Lodě se také několikrát během cesty sjely do skupinek, aby si po chvíli zase vyrazily vlastní trasou. K večeru ale definitivně přestalo foukat, tak jsme nahodili motor a brblali k naší maríně, kde jsme, vzhledem k zítřejším zkouškám, museli strávit dnešní noc. Jenže před posledním odbočením začalo zase foukat a tak jsme zase vytáhli plachty a zamířili ještě na moře. Brácha si při té příležitosti neodpustil smyčku mezi dvěma nákladními loděmi kotvícími před přístavem v Zadaru. Při přistávání v maríně jsme jště zažili díky bočnímu větru drobné drama se šťastným koncem. A byl konec. Při večerním vínu jsem si uvědomil, že zítra pod plachtami už nepojedu. A že mi to bude chybět. Což je přesně to, čeho jsem se bál, když jsem sem vyrážel...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat